Milé blogulky, jsem tu opět s pravidelnými příspěvky. Říklala jsem si, že začít či zakončit pracovní den malým počtením a příspěvkem na blog mne snad nezabije. Obědové pauzy stejně nevyužívám, protože si do práce nosím krabičky a většinou jím u svého PC. Důvodem je to, že doma rušíme internet. Proč? Zřejmě si můj drahý dal také pár předsevzetí týkající se našeho vztahu. Že by moje tajná mise začala již působit???
Každopádně jsme se před svátky dost štěkali a měli jsme dost velkou krizi. Nemůžu říct, že by naše nebe bylo již zcela čisté, ale myslím, že jsme na dobré cestě. Problém je zejména v tom, že jsme oba dost "pohlcování" čímkoliv, jen ne sebou... naše večery vypadají tak, že oba sedíme s notebooky na klíně u TV a i když jsme spou již více než pět let, takhle si to po zbytek života určitě nepředstavujeme.
Problém je v tom, že jsme si neuvědomovali kam nás každodennost zanesla. Byli jsme nespokojení a vztahovační, štěkali jsme se, ale neviděli jsme pravý důvod. Nemáme na sebe čas v běžném "pracovním" režimu, a když už nějakou chvilku večer najdem, než se na sebe "naladíme" a "vypneme" většinou už spíme... tak nějak jsme si to vyříkali a můj drahý se rozhodl udělat radikální krok - odhlásit NET!
Jen pro pořádek Vám musím říct, že jsem na něm naprosto závislá dělám na něm úplně všechno! Je pravda, že kromě vašich krásných blogů je to spíš ztracený čas, typu: hm, tohle je zajímavé, k tomu se někdy vrátím... šup s tím do oblíbených a klik a další stránku.
Fak je ten, že se nikdy nevrátím, jen takhle vím, kolik věcí mi uniká a snahou zvládnout všechno se dostávám k tomu, že nezvládám nic. Brouzdám v práci (podle toho to vypadá) brouzdám doma... no a tak jsem došla k tomu, že jsem opravdu závislá. Můj drahý je na tom podobně, ovšem tím, že má v práci značnou zátěž a net blokovaný, tak si to vynahrazuje především doma. Tím pádem mne jeho rozhodnutí velmi překvapilo!
Ještě nevím, jak to zvládnem, ale snad to bude skutečně ku prospěchu.
No a až na tuhle velkou změnu se u mne nic nemění. Žádné velké novovroční předsevzetí. Moje jediné velké přání je rovnoměrně zaplňovat svoje rubriky a pokračovat v tom, co jsem si už předsevzala.
Nejdůležitější je totiž to, co děláte každý den.
Budu se snažit, abych si to, co dělám každý den uvědomovala, a prostřednictvím svých "předsevzetí" směřovala tam, kde opravdu chci být. I když to bude šnečí cesta, nevadí. Nemusím sbořit svět. Stačí, když změním ten svůj.
Dokážu to!
Přeji nám všem milé blogulky, abychom v Novém roce byly zdravé, šťastnější samy v sobě. Přála bych nám všem abychom měly štěstí správně rozpoznat, kam náš život směřuje a sílu změnit jeho směr, když se nám nebude líbit.
Dokážeme to!
Jste skvělé, a i když Vás znám jen odsud, mám Vás opravdu ráda!
Už jsem netrpělivě čekala na Tvuj další článek 
Jsem ráda, že jsi se nám ozvala a jsem ráda, že v práci můžeš využít svou pauzu aby jsi nám napsala když už doma ten net rušíte. Myslím si že je to zajímavé rozhodnutí, taky dosti překvapivé, ale pokud V8m to oběma a zejména Vašemu vztahu prospěje!!!! Jen do toho! Budu ráda až nám po čase napíšeš že je vše v pořádku a k něčemu to bylo
2024 ©