Milé blogulky, objevila jsem zákonitost, která se u mě pravidelně opakuje: třetí den je kritický. Říkal to už můj dědeček při dovolených, táborech a různých dlouhodobějších akcích. na tyhle dny plánoval odpočinek a tak jsem si na něj včera vzpomněla a zkusila to taky tak.
Většinou, když si řeknu: tak a teď na sebe budu přísná, mám radost jak to jde, makám, držím se... ale ve středu se objeví únava, "protivka", všechno mě stresuje a mám co dělat, abych nezbagrovala půl lednice. Totéž se mi stalo i včera a tak na to začínám už fakt věřit, protože je to už po třetí v řadě.
Ve vlaku na cestě z práce jsem si musela nařídit budík na mobilu, protože jsem nemohla pořádně ani dosednout abych neusnula. Doma jsem dala dvě kafe, jablko, samotnou šunku, ale skoro bych brečela pro kousek čokolády. Už jsem se bála partnerských rozepří (můj drahý nemá rád když jdu spát 1-2 hodiny po tom co se vrátíme z práce, ale nakonec to bylo celkem fajn, protože jsme zapluli do postele spolu, abychom nemuseli topit, on si dělal na notebooku a já s díkem usnula.
Takže jsem se včera udržela opět kolem těch 5500 KJ, za což jsem šťastná. A dnes jsme si trošku přispali, a nyní už se v práci cítím zase plná energie a odhodlání. Jsem zvědavá, jestli to vydrží až do konce dne, ale kdyby jo, byla bych moc spokojená, že jsem zase o kousek víc odhalila, jak moje tělo funguje a co potřebuje.
Dám vědět jak to dopadlo! pro dnešek PA!