Oj Clarabelko, jak ti rozumím.... studovala jsem dvě VŠ, první jsem v prváku zapíchla a šla za hlasem svého srdce a dokončila tu, kde se mi víc líbilo... jenž eouha. nenašla jsem práci v oboru a tak jsem šla dělat něco, co souvisí s tou první. Ale řeknu ti, že na srazy nechodím a kontakt se spolužáky nevyhledávám ani tam ani tam... jedni by řekli, že jsem se zahodila a druzí zase, že dělám něco, co jsem nebyla ani schopna dostudovat...nejhorší na tom je, že neúmím pořádně žádný jazyk a pak taky, že můj přítel, makal, dodělal školu a má úžasnou práci a pozici a rve se jako lev (je hodně ambiciózní) zatím co já vedle něj stojím, tloustnu, pořád se všeho bojím, začínám dělat pravopisné chyby, nejsem schopna nic spočítat a naposledy jsem nebyla schopna převést ary na hektary. Naši kamarádi jsou hodně mezinárodní, takže i když jim rozumím, sama nic neřeknu a stojím čím dál víc odpodál. Řekla jsem si, že se sebou musím něco udělat a proto tenhle blog a "široký" přístup. Vybral si Laň, a postupem času se z ní stala slepice opravdu mám teď pocit, že jsem toho hodně zanedbala a čím dál tím se cítím hloupější a bojím se, kdy přijde ta prsatá blondýna, co si s ním bude umět popovídat "na úrovni".
Prozatím jsem byla na kuzu Angličiny u Nepustila - je to úžasné, moc doporučuju a teď je na mě, abych najela na nějaký režim a nenechala se "padnout" jak tělesně, tak duševně... Nejvíce ve svém životě přece jen můžeme změnit pouze my sami... tak s chutí do toho, od toho tu jsme!