vývoj vztahu a "fáze psa" :-)

Napsal Laňka (») 19. 3. 2012 v kategorii Deníček, přečteno: 2816×
smallimg-9800.jpg

Milé blogulky, tak dneska zase trošku rozum do hrsti, začít se uklidňovat a normálně myslet. Kdo by řek, že mě náš nový miláček tak rozhodí. Nemyslím na nic jiného, přítel jako by neexistoval, sleduju Melcův životní rytmus, konzistenci stolice, čas a množství krmení, vstávám ve čtyři kvůli venčení a se sevřeným žaludkem otevírám dveře do domečku pokaždé když se vracím z práce a očekávám ty nejhorší škody. 

Prodělávám fáze bezmezné lásky a schopnosti obětovat cokoliv, pak zase fázi vyčerpání a strachu, jestli jsem to přece jen nepřehnala. Musela jsem se smát, protože jsem si právě vzpomněla na svou definici "fáze psa" kterou jsem vypozorovala snad u všech párů kolem sebe a rovněž i u mnohých zákazníků, se kterými pracuji.

Moje teorie je taková, že když s někým dlouho chodíte, začnete mít po čase touhu po nějakém "rozšíření", u mě to je jednoznačné už před dvěma lety jsme se rozhodli, že bychom rádi miminko, ale bohužel člověk míní a život mění, takže se dosud nezadařilo. posledního půl roku jsem ale už měla pocit, že mi "kape na karbit" neustále jsem se nad něčím rozněžňovala a strašně toužila po "svém" štěňátku.

Teď ho mám a jsem neustále šťastná i zoufalá zároveň :-) Mám strach, abych ho dobře vychovala, abych neudělala někde chybu... ha ha ha, no nepřipomíná Vám to něco? A ve chvíli, kdy už opravdu nemůžu, pejsek je rozjívený a dožaduje se pozornosti, tak si říkám: jen trénuj, jen trénuj, bude hůř. smile

Tolik osobní zpověď pro dnešek.

Ráno, když s Melcem chodím v 6 hodin na půl hodinky na procházku si říkám, že až si troufnu odpojit ho z vodítka, můžu při tom pobíhat, lehnout si do trávy a udělat pár sklapovaček, naučit se znovu dělat hvězdy...zkrátka přirozeně dostat do svého života zase zpět spoustu pohybu. Už teď mi ty procházky 2x denně (pul hodinky) dělají velmi dobřesmile 

Jen pro upřesnění na vodítku ho zatím držím (takové to 30m vytahovací) protože si nejsem jistá, že když ho zaujme nějaký člověk, pes zvíře  a pod, že se nechá přivolat.... přece jen z útulku je zvyklý na lidi a vůbec ne na auta a pod. naštěstí u nás na vesnici je spousta polňaček mezi zahradami a v polích, takže zatím chodíme úplně mimo provoz, na silnici si s ním netroufnu ani na vodítku, nechci ho "tahat" za obojek a tak jsem ráda, že proti němu neprotestuje, i když zatím vede spíš on mě, než já jeho :-)

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
bellaschange.blogspot.com z IP 79.170.253.*** | 19.3.2012 18:54
Ahoj, tak ve fázi psa jsme s přítelem taky...Už má sice asi 9 měsíců.A máme německého ovčáka..Ale je to přesně jak říkáš...už jsme spolu  skoro 4 roky, a tak jsme si před půl rokem pořídili psa..a před týdnem nové auto..Vzhledem k tomu, že miminko chci až tak za 5 let a zhruba za 3-4 roky chceme stavit domeček, tak nevím čím mám ty 4 roky mezi tím domečkem ještě vyplnit aby jsme se nekde posunuli..smilesmileAle tvoje teorie sedísmile
Smi | 20.3.2012 15:22
Hihi, vtipnésmile Já teda nemám na mimčo ani pomyšlení, stačí mi hafiskosmile Teda ještě na několik dlouhých letsmile

Osobně si myslím, že navíjecí vodítko je na prd. Pes se na něm naučí, že tlak na krk je v pohodě a pak na normálním vodítku tahá. Měl by se naučit chodit na normálním vodítku pěkně u nohy a tam, kde můžeš mu dej "volno" a často ho přivolávej. Přivoláš, chytneš za obojek, dáš hamku a pustíš. Tuším že bys ho měla cca 10x přivolat a pustit na jedno přivolání s připnutím na vodítko. Podle mě by pes měl vědět, ž ted je na vodítku a tak pujde slušně a za odměnu ho panička někde vypustí a on si bude moc lítat jak se mu zlíbí. Já to podcenila a ted mám problém hafa na vodítku vodit, protože má sílu, jde si kam chce a není naučený, že jakýkoliv tah za obojek je špatně.

To je jen můj názor, ale odnaučovat psa něco, co má zažité a vysvětlit mu, že to je špatně (když to do ted bylo dobře) je dost složité. Ale můžu zas říct, že to jdesmile
Laňka z IP 95.82.140.*** | 21.3.2012 09:26
díky SMI, jsi opravdu zlato, to jsou nedocenitelné postřehy! Já byla ráda, že jsme tak dobře zvládli obojek a alespoň tohle vodítko, ale je pravda, že bych byla udělala přesně tu stejnou chybu a vůbec by mi to nedošlo! Já ho nepouštím právě proto, že se bojím, aby mi nezdrhl. Myslím, že na jméno už hezky slyší, ale nevím, co to udělá, když se objeví nějaký silnější podnět... úplně stačí cizí člověk. Už budeme muset začít přitvrzovat, fáze "hájení a zvykání" mu už pomalu končí smile
No a ještě k "fázi psa" samozřejmě že to chce také nějaký určitý věk, mě to donedávna, když jsem studovala a pod ani nenapadlo. ALe jak jsme začali pracovat, kutat v domečku a pod, tak to přišlo plnou silou, asi během čtvrt roku ... a teď mi to biologické "tik tak" plně kompenzuje Melco smilesmile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedenáct a šest