Komentář: svačíš? svačím? svačíme?

Přemýšlím nad těmi svačinkami. Já totiž jídlo moc neřeším. Snažím se sice vařit zdravě, ale protože se znám, nemůžu si striktně něco odříkat. Třeba teď jsem měla období, kdy jsem měla chuť na sladké. Dřív jsem jedla sladkostí velké množství. Myslím, že to bylo způsobené psychickou nepohodou a ze sladkosti se stala zástupná potřeba za neuspokojenou potřebu opravdovou (třeba silný a častý pocit vlastní neschopnosti a nemožnosti, neúcta k sobě nebo i konkrétní situace jako hádka s mamkou nebo neporozumění s chlaponěm). Jak jsem si to uvědomila, potřeba sladkého se sama od sebe velmi zmenšila. No a když mám teď na něco chuť (nebo před těmi 14 dny jsem měla), nejdřív zapřemýšlím, proč to tak je. A když mi vyjde, že si potřebuju jakýmsi způsobem odpočinout (měla jsem náročné období, moc práce a zkoušek dohromady a neustálý vítr z něčeho), že je ta chuť z momentální šílené uspěchanosti, klidně si něco dám. Protože vím, že je to jen dočasně. A výsledek? Nedělám si z mlsání žádný stres. Doma ani nic nemívám, max jablka nebo sušené ovoce a oříšky a to nepovažuju za vůbec žádné zlo, ani na večer.

Vrátím se zpět k tvým svačinám. Takže když bych si chtěla nastolit program větší jídelní pravidelnosti (momentálně stejně moc nelze a ani to necítím jako potřebu, jako student s nepravidelnou brigádou je prostě každý den jiný a pokaždé jsou jiné možnosti), jakým způsobem bych svačila? Asi by se to odvíjelo od hladovosti. Něčí organismus prostě potřebuje za dopoledne dodat cukry prostě pro samotné fungování a myslityčka nebo kus zeleniny nebo ovoce nestačí. Pak bych se nebála kusu pečiva s něčím (obecně na pečivo moc nemám chuť, tak to často řeším kukuřičnýma nebo pohankovýma křupavýma plátkama ze zdravých výživ). Buď doma dělaná pomazánka nebo různé pomazánky ve zdravých výživách. A ideálně doma očištěná zelenina k tomu (moje potřeba). Ale hodně bych to musela nechávat na chutích. Někdy mám chuť na něco konkrétního a není-li to zástupná potřeba, nemám problém si to dát. Asi nejlepší svačinka by bylo několik plátků s pomazánkou a třeba mrkví plus pro jistotu nějaká vhodná tyčinka nebo kus domácí buchty (nebo různé mňamkové pečenosti ze zdravých výživ jsou fajn a protože nejsou moc sladké, člověk nemá výčitky, že sladké vůbec jedl!) a nemusí se to zbušit všecko. Poslouchat tělo, co chce raději. Pak mít v krabičce vždy při sobě nouzovku směsy ořechů a semen, propraných (a usušených) rozinek, nej domácího sušeného ovoce... to je úplně nejlepší a nejzdravší.
A odpoledne bych to viděla spíš na tu zeleninu. Skřoupat mrkev nebo kus zelí nebo salát z zeleniny v zimě vhodné teď už v začínajícím jaře doplněné o klíčené luštěniny... nesmí toho zas být moc, ať nezatížíme žaludek. A zanedlouho po tom večeřet

... hm, možná začnu o svém jezení zase trochu víc přemýšlet a dolaďovat to. Teď jsem na to fakt kašlala. Pořád jím líp než třeba před rokem a věřím v další pokoky (pokroky myslím hlavně hlavové přecvaky: taková ta zjištění, že stejně mi nejvíc chutná přirozené jídlo a na maso už nemám prakticky nikdy chuť apod. a prožívání radosti z dobře připraveného jídla)

Jo, život přináší samé radosti, jen je potřeba se naučit je jako radosti vnímat